Přeskočit menu

Grammar

Deklinace pronomin, adjektiv a substantiv v plurálu – spisovná čeština (obecná čeština)

Ma - maskulinum animatum
Mi - maskulinum inanimatum
F - femininum
N - neutrum
Pád1 Pronomina2 Adjektiva3 Substantiva4
Příklad kontextu kdo, co ten, ta, to můj, moje -ý adjektiva (tvrdá)
Nominativ sg. končí na
-í adjektiva (měkká)
Nominativ sg. končí na
I. deklinační skupina
Nominativ sg. končí na konsonant/konsonant bez háčku*, -a, -o
II. deklinační skupina**
Nominativ sg. končí na konsonant s háčkem, -e/-ě***, -c, -j, -tel, -el, -ev
III. deklinační skupina
Nominativ sg. končí na -a, -st,
1. nominativ
To jsou...
kdo?
co?
ti (ty)
ty
ty
ta (ty)
moji/mí (mý)
moje/mé (mý)
moje/mé (mý)
moje/má (mý)
noví (nový)
nové (nový)
nové (nový)
nová (nový)
moderní
moderní
moderní
moderní
studenti
obchody
školy
kina
muži/mužové
počítače
restaurace, kanceláře
parkoviště
kolegové
-
místnosti
nádraží
2. genitiv
Jdu z/do/od...
koho?
čeho?
těch
těch
těch
těch
mých (mejch)
mých (mejch)
mých (mejch)
mých (mejch)
nových (novejch)
nových (novejch)
nových (novejch)nových (novejch)
moderních
moderních
moderních
moderních
studentů
obchodů
škol
kin
mužů
počítačů
restaurací/učebnic, kanceláří
parkovišť, moří
kolegů
-
místností
nádraží
3. dativ
Jdu k...
komu?
čemu?
těm
těm
těm
těm
mým (mejm)
mým (mejm)
mým (mejm)
mým (mejm)
novým (novejm)
novým (novejm)
novým (novejm)
novým (novejm)
moderním
moderním
moderním
moderním
studentům
obchodům
školám
kinům
mužům
počítačům
restauracím, kancelářím
parkovištím
kolegům
-
místnostem
nádražím
4. akuzativ
Hledám...
koho?
co?
ty
ty
ty
ta (ty)
moje/mé (mý)
moje/mé (mý)
moje/mé (mý)
moje/má (mý)
nové (nový)
nové (nový)
nové (nový)
nová (nový)
moderní
moderní
moderní
moderní
studenty
obchody
školy
kina
muže
počítače
restaurace, kanceláře
parkoviště
kolegy
-
místnosti</span>
nádraží
5. vokativ
Volám:
- - moji/mí (mý)
moje/mé (mý)
noví (nový)
nové (nový)
moderní
moderní
studenti!
studentky!
muži!/mužové!
kolegyně!
kolegové!
-
6. lokál
Mluvím o...
Jsem v/na...
kom?
čem?
těch
těch
těch
těch
mých (mejch)
mých (mejch)
mých (mejch)
mých (mejch)
nových (novejch)
nových (novejch)
nových (novejch)
nových (novejch)
moderních
moderních
moderních
moderních
studentech
obchodech
školách
kinech
mužích
počítačích
restauracích, kancelářích
parkovištích
kolezích/turistech
-
místnostech
nádražích
7. instrumentál
Mluvím s...
Jsem spokojený s
kým?
čím?
těmi (těma)
těmi (těma)
těmi (těma)
těmi (těma)
mými (mejma)
mými (mejma)
mými (mejma)
mými (mejma)
novými (novejma)
novými (novejma)
novými (novejma)
novými (novejma)
moderními (moderníma)
moderními (moderníma)
moderními (moderníma)
moderními (moderníma)
studenty (studentama)
obchody (obchodama)
školami (školama)
kiny (kinama)
muži (mužema)
počítači (počítačema)
restauracemi (restauracema), kancelářemi (kancelářema)
parkovišti (parkovištěma)
kolegy (kolegama)
-
místnostmi (místnostma)
nádražími (nádražíma)

1 Pád. Všimněte si, že v české terminologii používáme pro nominativ označení první pád, pro genitiv druhý pád, pro dativ třetí pád atd.

2 Demonstrativní pronomina ten, ta, to. Stejně jako ten, ta, to deklinujeme také tento, tato, toto a tenhle, tahle, tohle.

Posesivní pronomina můj, moje. Podobně jako můj, moje deklinujeme i zájmena tvůj, svůj, náš, váš: k formám {tv-, sv-} přidáváme koncovky bez „m“ (např. m-ých > tv-ých, sv-ých, ale pozor naš-ich, vaš-ich). Zájmena můj, tvůj mají v některých pádech také krátké knižní formy (např. mí, mé, má, tví, tvé, tvá), které deklinujeme jako adjektivum nový. Zájmeno její deklinujeme jako adjektivum moderní. Posesivní zájmena jeho, jejich nedeklinujeme. Zájmeno svůj, svoje, které deklinujeme jako můj, moje, se používá ve spisovné češtině, pokud přivlastňujeme osobě, která je ve větě podmětem. Porovnejte: Hledám mé (nespisovně)/své (spisovně) studenty.

3 Adjektiva. Nominativ sg. adjektiv může mít zakončení na (-ý adjektiva, tvrdá adjektiva) nebo na (-í adjektiva, měkká adjektiva). Deklinace těchto adjektiv je rozdílná.

4 Substantiva. Ve II. deklinační skupině si všimněte v rámci A a L pl. stejné koncovky pro šest vzorů.

Pozor: U deklinovaných tvarů některých substantiv a adjektiv dochází k hláskovým změnám: např. -ů → -o (dům → domy), mobilní -e- (den → dny) a měkčení -k → -ci (kluk → kluci, hezký → hezcí), -r → -ři (doktor → doktoři)...

* Některá Ma (často vlastní jména) a výjimečně i Mi končící na -l, -s, -z, -x (např. král, cíl, Klaus, Francouz, Felix) patří do II. deklinační skupiny a deklinujeme je jako vzor muž/počítač.

** Několik M substantiv zakončených na -tel, -c (např. hotel, kostel, tác) patří do I. deklinační skupiny. Některá F substantiva zakončená na konsonant patří do III. deklinační skupiny (velmi často zakončení -ost, -st, viz vzor místnost). Ale: Některá F substantiva (např. věc, řeč) deklinujeme jako místnost a další (např. moc, pomoc, nemoc, noc, myš, smrt, sůl, paměť, zeď, odpověď, loď) kolísají mezi vzory kancelář a místnost.

*** Malá skupina N substantiv zakončených na -e/-ě, která označují některá zvířata (zvíře, prase, kuře...) a jídla (rajče), má zvláštní deklinaci. V plurálu: 1. kuřata, 2. kuřat, 3. kuřatům, 4. kuřata, 5. kuřata!, 6. kuřatech, 7. kuřaty. Nepočetná Ma končící na -e (např. soudce) deklinujeme v plurálu jako vzor muž.

Nahoru