Přeskočit menu

Grammar

Deklinace pronomin, adjektiv a substantiv v singuláru – spisovná čeština (obecná čeština)

Ma - maskulinum animatum
Mi - maskulinum inanimatum
F - femininum
N - neutrum
podobné formy pronomin a adjektiv
Pád1 Pronomina2 Adjektiva3 Substantiva4
Příklad kontextu kdo, co ten, ta, to můj, moje -ý adjektiva (tvrdá)
Nominativ sg. končí na
-í adjektiva (měkká)
Nominativ sg. končí na
I. deklinační skupina
Nominativ sg. končí na konsonant/konsonant bez háčku*, -a, -o
II. deklinační skupina**
Nominativ sg. končí na konsonant s háčkem, -e/-ě***, -c, -j, -tel, -el, -ev
III. deklinační skupina
Nominativ sg. končí na -a, -st,
1. nominativ
To je...
kdo
co
ten
ten
ta
to
můj
můj
moje/má
moje/mé (mý)
nový (novej)
nový (novej)
nová
nové (nový)
moderní
moderní
moderní
moderní
student
obchod
škola
kino
muž
počítač
restaurace, kancelář
parkoviště
kolega
-
místnost
nádraží
2. genitiv
Jdu z/do/od...
koho?
čeho?
toho
toho
té (tý)
toho
mého (mýho)
mého (mýho)
mojí/mé (mý)
mého (mýho)
nového (novýho)
nového (novýho)
nové (nový)
nového (novýho)
moderního
moderního
moderní
moderního
studenta
obchodu, lesa
školy
kina
muže
počítače
restaurace, kanceláře
parkoviště
kolegy
-
místnosti
nádraží
3. dativ
Jdu k...
komu?
čemu?
tomu
tomu
té (tý)
tomu
mému (mýmu)
mému (mýmu)
mojí/mé (mý)
mému (mýmu)
novému (novýmu)
novému (novýmu)
nové (nový)
novému (novýmu)
modernímu
modernímu
moderní
modernímu
studentu/studentovi
obchodu
škole
kinu
muži/mužovi
počítači
restauraci, kanceláři
parkovišti
kolegovi
-
místnosti
nádraží
4. akuzativ
Hledám...
koho?
co?
toho
ten
tu
to
mého (mýho)
můj
moji/mou
moje/mé (mý)
nového (novýho)
nový (novej)
novou
nové (nový)
moderního
moderní
moderní
moderní
studenta
obchod
školu
kino
muže
počítač
restauraci, kancelář
parkoviště
kolegu
-
místnost
nádraží
5. vokativ
Volám:
- - můj
moje/má
nový (novej)
nová
moderní
moderní
studente! Adame!/Marku!
studentko! Evo!
muži! Tomáši!
kolegyně! Marie!
kolego!
Carmen!
6. lokál
Mluvím o...
Jsem v/na...
kom?
čem?
tom
tom
té (tý)
tom
mém (mým)
mém (mým)
mojí/mé (mý)
mém (mým)
novém (novým)
novém (novým)
nové (nový)
novém (novým)
moderním
moderním
moderní
moderním
studentu/studentovi
obchodu/obchodě
škole
kinu/kině
muži/mužovi
počítači
restauraci, kanceláři
parkovišti
kolegovi
-
místnosti
nádraží
7. instrumentál
Mluvím s...
Jsem spokojený s
kým?
čím?
tím
tím
tou
tím
mým
mým
mojí/mou
mým
novým
novým
novou
novým
moderním
moderním
moderní
moderním
studentem
obchodem
školou
kinem
mužem
počítačem
restaurací, kanceláří
parkovištěm
kolegou
-
místností
nádražím

1 Pád. Všimněte si, že v české terminologii používáme pro nominativ označení první pád, pro genitiv druhý pád, pro dativ třetí pád atd.

2 Interogativní pronomina kdo, co. Deklinaci zájmen kdo, co (tzv. pádové otázky) se naučte nazpaměť. Pomůžou vám tvořit otázku a deklinovat M, N demonstrativní a posesivní zájmena a adjektiva v singuláru.

Demonstrativní pronomina ten, ta, to. Stejně jako ten, ta, to deklinujeme také tento, tato, toto a tenhle, tahle, tohle.

Posesivní pronomina můj, moje. Podobně jako můj, moje deklinujeme i tvůj, náš, váš (např. m-ého = tv-ého, naš-eho, vaš-eho atd.). Zájmena můj, tvůj, svůj mají v F a N také krátké knižní formy (např. má, mé, tvá, tvé), které deklinujeme jako nový. Zájmeno její deklinujeme jako moderní. Zájmena jeho, jejich nedeklinujeme. Zájmeno svůj, svoje, které deklinujeme jako můj, moje, se používá ve spisovné češtině, pokud přivlastňujeme osobě, která je ve větě podmětem. Porovnejte: Hledám mého (= nespisovně)/svého (= spisovně) studenta.

3 Adjektiva. Nominativ sg. adjektiv může mít zakončení na (-ý adjektiva, tvrdá adjektiva) nebo na (-í adjektiva, měkká adjektiva). Deklinace těchto adjektiv je rozdílná.

4 Substantiva. Substantiva dělíme do tří deklinačních skupin podle jejich zakončení v nominativu sg. V II. deklinační skupině si všimněte stejné koncovky pro všech pět vzorů v rámci G, D a L sg. (často -e nebo -i).

Pozor: U deklinovaných tvarů některých substantiv dochází k hláskovým změnám: např. -ů → -o (dům → z domu), mobilní -e- (den → ve dne) a měkčení -h → -z (Praha → v Praze), -k → -c (banka → k bance), r → ř (Petr → Petře!)

* Některá Ma (často vlastní jména) a výjimečně i Mi končící na -l, -s, -z, -x (např. král, cíl, Klaus, Francouz, Felix) patří do II. deklinační skupiny a deklinujeme je jako vzor muž/počítač.

** Několik M substantiv zakončených na -tel, -c (např. hotel, kostel, tác) patří do I. deklinační skupiny. Některá F substantiva zakončená na konsonant patří do III. deklinační skupiny (velmi často zakončení -ost, -st, viz vzor místnost). Ale: Některá F substantiva (např. věc, řeč) deklinujeme jako místnost a další (např. moc, pomoc, nemoc, noc, myš, smrt, sůl, paměť, zeď, odpověď, loď) kolísají mezi vzory kancelář a místnost.

*** Malá skupina N substantiv zakončených na -e/-ě, která označují některá zvířata (zvíře, prase, kuře...) a jídla (rajče), má zvláštní deklinaci. V singuláru: 1. kuře, 2. kuřete, 3. kuřeti, 4. kuře, 5. kuře!, 6. kuřeti, 7. kuřetem. Nepočetná Ma končící na -e (např. soudce) deklinujeme (kromě vokativu sg., který zní soudce!) jako vzor muž.

Nahoru