Menü überspringen

Grammar

Die Fälle

Der Nominativ (der erste Fall). Die Verwendung des Nominativs

Der Nominativ ist die Grundform des Substantivs. Im Satz wird es durch den Nominativ ausgedrückt

  • Das Subjekt, zum Beispiel Student je ve škole.
  • Das Satzglied, das mit dem Subjekt übereinstimmt, zum Beispiel Otec je manažer.

Der Nominativ Singular

Hier finden Sie:

Vereinfachte Regeln für Nominativ Plural

Hier finden Sie:

Der Nominativ Plural

Hier finden Sie:

Der Genitiv (der zweite Fall). Die Verwendung des Genitivs

Der Genitiv wird verwendet:

  • zum Ausdruck des Besitzes (= dass etwas jemandem gehört) oder der Urheberschaft
  • zum Ausdruck der partitiven Bedeutung
    • nach Wörtern, die einen Teil, das Maß oder das Gewicht ausdrücken (trochu, kousek, čtvrt, půl,...)
    • nach Wörtern, die die Menge ausdrücken (trochu, moc, hodně, málo, dost, míň, víc, většina...)
    • nach den Zahlwörtern 5 und mehr (nur Genitiv Plural)
  • nach einigen Verben und Verben mit Präpositionen
    bát se, mít strach z, ptát se/zeptat se, účastnit se/zúčastnit se, všímat si/všimnout si
  • nach diesen Präpositionen
    bez, během, blízko, do, kolem, kromě, místo, od/ode, podle, u, uprostřed, vedle, z/ze
  • im Datum (Je dvacátého května.)

Beachten Sie die Verwendung des Genitivs im Fachtext:
Provedeme vyšetření jater a plic.
Anamnéza u onkologických a hematologických onemocnění.
V rodinné anamnéze se ptáme na výskyt krevních nebo nádorových onemocnění u rodičů a sourozenců.
Pohledem si všímáme dýchacích exkurzí.
Projevy peritoneálního dráždění jsou přítomny i v případech peritonitidy jiného původu.
V praxi je důležité odlišit od šelestů organického původu tzv. benigní šelesty.
Vyšetření krevního obrazu se provádí z obvodové krve.

Der Genitiv Singular

Hier finden Sie:

Der Genitiv Plural

Hier finden Sie:

Der Dativ (der dritte Fall). Die Verwendung des Dativs

Der Dativ wird verwendet:

  • nach einigen Verben zum Ausdruck des indirekten Objektes
    dávat/dát, doporučovat/doporučit, krást/ukrást, kupovat/koupit, posílat/poslat, psát/napsat, půjčovat/půjčit, říkat/říct, telefonovat/zatelefonovat, volat/zavolat, vyřizovat/vyřídit, vysvětlovat/vysvětlit
  • nach einigen Verben und Adjektiven zum Ausdruck des indirekten Objektes
    být podobný, děkovat/poděkovat, pomáhat/pomoct, rozumět/porozumět
  • nach diesen Präpositionen
    díky, k/ke kvůli, naproti, proti
  • in den Objektkonstruktionen mit den Verben
    být ... let; být dobře, špatně; být teplo, zima; hodit se; chutnat; chybět; líbit se; slušet; vadit

Beachten Sie die Verwendung des Dativs im Fachtext:
Ke kvalifikaci dušnosti jsou používána různá kritéria.
Při změnách velikosti jater dochází k posunu jejich dolní hranice.
Na základě nejrůznějších vyšetření lékař dospěje k definitivní diagnóze.
Současná kardiologie má k dispozici velké množství vyšetřovacích metod.
Kardiochirurg se věnuje operačnímu řešení nemocí srdce a velkých cév.
K přenosu infekce může dojít i při běžných onemocněních dýchacích cest.
Pacient není vzhledem ke svému zdravotnímu stavu soběstačný.

Der Dativ Singular

Hier finden Sie:

Der Dativ Plural

Hier finden Sie:

Der Akkusativ (der vierte Fall). Die Verwendung des Akkusativs

Der Akkusativ wird verwendet:

  • nach einigen Verben zum Ausdruck des direkten Objektes
    dávat si/dát si, mít, chtít, mít rád, hledat, jíst/sníst, kupovat/koupit, pít/vypít, potřebovat, používat/použít, studovat, vidět/uvidět, pamatovat (si)/zapamatovat (si), zapomínat/zapomenout
  • nach einigen Verben mit Präpositionen na, o und za zum Ausdruck des Objektes
    být zvyklý na, čekat/počkat na, dívat se/podívat se na, mít chuť na, těšit se na, zapomínat/zapomenout na, zlobit se/rozzlobit se na, bát se o P, prosit/poprosit o, starat se/postarat se o, zajímat se o, žádat/požádat o, děkovat/poděkovat za, utrácet/utratit za
  • nach diesen Präpositionen
    mezi, na, nad, pod, pro, před, v/ve, za
    Die Präpositionen na und v/ve werden auch mit dem Lokativ verwendet.
    Die Präpositionen nad, pod, před, za und mezi werden auch mit dem Instrumental verwendet.
  • in den Objektkonstruktionen mit den Verben
    bavit, bolet, těšit, zajímat
  • zum Ausdruck der Zeit (každou středu, příští sobotu, minulý týden...)

Beachten Sie die Verwendung des Akkusativs im Fachtext:
Lékař přebíral veškerou odpovědnost za léčbu.
Patologické rezistence vyžadují bližší charakteristiku.
Moderní zobrazovací metody se opírají o stále dokonalejší zobrazovací techniky.
Biopsie lze rozdělit na cílené a slepé.
Na základě symptomů popsaných pacientem může lékař stanovit symptomatickou diagnózu.
V osobní anamnéze se ptáme na dětská onemocnění.
U žen se zajímáme o gynekologické obtíže.
Laboratorní biochemická vyšetření umožňují vyloučit nebo potvrdit diagnostickou úvahu.
Nemocný přes náležité vysvětlení odmítá potřebnou péči.
Endoskopie patří mezi nejdůležitější vyšetřovací metody.

Der Akkusativ Singular

Hier finden Sie:

Die vereinfachten Regel für den Akkusativ Plural

Hier finden Sie:

Der Akkusativ Plural

Hier finden Sie:

Der Vokativ (der fünfte Fall). Die Verwendung des Vokativs

Der Vokativ wird zur Anrede verwendet.
Adam – Adame! Eva – Evo!

Der Nachname im Vokativ

Wir verwenden den Nachnamen in Verbindung mit den Ausdrücken pan, paní oder slečna.
pan Novák – pane Nováku! (in der Umgangssprache pane Novák! )
paní Nováková – paní Nováková!
slečna Nováková – slečno Nováková!

Weitere Anreden im Vokativ

Für die Anrede von unbekannten Personen verwenden wir die Ausdrücke:
pan – pane!
paní – paní!
slečna – slečno!

Weniger formelle, höfliche Anrede: mladá paní – mladá paní!

Die Titel im Vokativ

Die Titel verwenden wir immer mit den Wörtern pan oder paní.
pan doktor – pane doktore!
pan profesor – pane profesore!
pan inženýr – pane inženýre!
paní doktorka – paní doktorko!
paní profesorka – paní profesorko!
paní inženýrka – paní inženýrko!

Der Vokativ Singular

Hier finden Sie:

Der Vokativ Plural

Hier finden Sie:

Der Lokativ (der sechste Fall). Die Verwendung des Lokativs

Der Vokativ wird immer mit einer Präposition verwendet. Er wird verwendet:

  • nach einigen Verben mit den Präpositionen o und na
    bavit se/pobavit se o, číst (si)/přečíst (si) o, mluvit o, myslet si/pomyslet si, povídat (si)/popovídat (si) o, psát o/napsat o, říkat/říct o, slyšet o, vyprávět o, záležet na
  • nach Präpositionen
    na, v/ve, po, při, o

Die Präpositionen na und v/ve werden auch mit dem Akkusativ verwendet.

Beachten Sie die Verwendung des Vokativs im Fachtext:
Při změnách velikosti jater dochází k posunu jejich dolní hranice.
Intenzita diastolického šelestu je závislá na dýchání.
Intenzita bolesti závisí na individuálně rozdílném prahu vnímání bolestivých podnětů.
V rodinné anamnéze u chorob ledvin pátráme po dně a jiných metabolických onemocněních.
Speciální část knihy pojednává o zvláštnostech anamnézy v jednotlivých podoborech vnitřního lékařství.

Der Lokativ Singular

Hier finden Sie:

Die vereinfachten Regeln für den Lokativ Singular

Hier finden Sie:

Der Lokativ Plural

Hier finden Sie:

Der Instrumental (der siebte Fall). Die Verwendung des Instrumentals

Der Instrumental wird verwendet:

  • zum Ausdruck des Instrumentes: Myju si rufe mýdlem.
  • zum Ausdruck der Bewegung mit einem Verkehrsmittel: Do USA létáme letadlem.
  • zum Ausdruck der Bewegung durch eine bestimmte Lokalität: Musíme projít parkem.
  • zum Ausdruck der Körperbewegungen: Kvadruplegik nemůže hýbat rukama ani nohama.
  • zum Ausdruck der Zeit: Projekt musíme odevzdat začátkem/koncem příštího týdne.
  • nach einigen Verben und Adjektiven: zabývat se, trpět, být známý, projevovat se, být (insbesondere im Fachtext)
    im Ausdruck být + Beruf kann man auch das Verb být + Nominativ verwenden: Byla jsem učitelka. Dieser Ausdruck ist weniger formell.
    být spokojený s, být známý
  • nach einigen Verben und Adjektiven mit der Präposition s/se
    chodit s, mít svatbu s, rozcházet se/rozejít se s, rozvádět se/rozvést se s, seznamovat se/seznámit se s, scházet se/sejít se s, souhlasit s
  • nach den Präpositionen mezi, nad, pod, před, s/se, za

Die Präpositionen i}nad, pod, před, za und mezi werden auch mit dem Akkusativ verwendet.

Beachten Sie die Verwendung des Instrumentals im Fachtext:
Pohmatem doplňujeme vizuální nálezy.
Nemocného je nutné vybavit propouštěcí zprávou.
Změny mohou být podkladem pro další léčbu.
Aortální stenóza je chlopenní vadou. Roztroušená skleróza je chorobou, která postihuje muže i ženy.
Nemoc se projevuje dušností.
Pacientka trpí častými migrénami.
Stenózu řešíme chirurgicky náhradou aortální chlopně protézou.
Pacient nesouhlasí s navrhovanou léčbou.
Zvracení vzniká podrážděním centra pro zvracení v prodloužené míše.

Der Instrumental Singular

Hier finden Sie:

Der Instrumental Plural

Hier finden Sie:

Unregelmäßige Deklination im Plural

Einige Substantive haben im Plural unregelmäßige Formen:

  • Einsilbige Wörter ändern das Stamm- -ů- in -o-: dům → domy, stůl → stoly
  • Die Endung auf -ec, -ek, -en lässt gewöhnlich in den weiteren Fällen -e- aus: dárek → dárky, den → dny, týden → týdny, loket → lokty, nehet → nehty, cizinec → cizinci, palec → palce, bratranec → bratranci
  • Einige eigenständige Substantive haben eine Stammveränderung: přítel → přátele, ruka → ruce, kuře → kuřata, rajče → rajčata, varle → varlata
  • Das Substantiv člověk hat im Plural die Form lidi
  • Einige Substantive ändern im Plural nicht nur den Stamm, sondern auch das Geschlecht: dítě (N)děti (F), oko (N)oči (F), ucho (N)uši (F)

Die Paarorgane des menschlichen Körpers (ruce, nohy, oči, uši, ramena, kolena) haben im Plural darüber hinaus die s.g. Dualdeklination (mehr über die Deklination der Körperteile finden Sie hier).

Nach oben: