Menü überspringen

Grammar

Das Ausdrücken der Zeit

Die Uhr(zeit)

Die Frage lautet: Kdy je to? V kolik hodin?

Wenn Sie jemanden fragen möchten, wie spät es ist, sagen Sie: Kolik je hodin?

Für den Ausdruck der Uhrzeit kann man verwenden:

  • das Zwölfstundensystem mit den Ausdrücken morgens, vormittags, abends... usw. für die Präzisierung, zum Beispiel:
  • das Vierundzwanzigstundensystem, zum Beispiel Film je ve 20.15. Dieser Zeitausdruck ist für den offiziellen Kontext typisch, zum Beispiel im Fernsehen oder im Radio, am Flughafen, am Bahnhof u. ä.
  • die tschechische Art für den Zeitausdruck, die s. g. "tschechische Zeit", die für die Umgangssprache typisch ist. Dieser Zeitausdruck ist in der Umgangssprache üblich:

Die tschechische Art für den Zeitausdruck

ve čtvrt na jednu (dvě, tři...)
v půl jedné (druhé, třetí...)
ve tři čtvrtě na jednu (dvě, tři...)

Nach dem Ausdruck čtvrt na und tři čtvrtě na wird der Akkusativ der Kardinalzahl verwendet. Nach dem Ausdruck půl wird das Ordnungszahlwort im Genitiv verwendet.

Der Tagesabschnitt

Der Nominativ Singular wann?
ráno (5.00–9.00) ráno
dopoledne (9.00–12.00) dopoledne
poledne (12.00) v poledne
odpoledne (12.00–17.00) odpoledne
večer (17.00–23.00) večer
noc (23.00–5.00) v noci

Beachten Sie, dass wir die Tagesabschnitte nicht mit Präposition verwenden. Zum Beispiel:
Kdy je koncert? – Koncert je dopoledne.
Kdy je diskotéka? – Diskotéka je večer.

Die Wochentage

Der Nominativ Singular wann? der Ursprung des Wortes
pondělí v pondělí aus "po neděli" - nach dem Sonntag
úterý v úterý aus dem urslawischen "vtoroj", was der zweite bedeutet
středa ve středu aus "střed" – die Mitte
čtvrtek ve čtvrtek aus "čtvrtý" – der vierte
pátek v pátek aus "pátý" – der fünfte
sobota v sobotu aus "sabat" – šabat, der siebte Tag nach dem jüdischen Kalender
neděle v neděli aus "nedělat" – nicht machen/tun

Die Präposition v/ve wird im Zusammenhang mit der Zeit mit dem Akkusativ verwendet.

Merken Sie sich auch: víkend – o víkendu.

Die Monate

Der Nominativ Singular wann? der Ursprung des Wortes
leden v lednu aus "led" – das Eis
únor v únoru der Ursprung ist unklar
březen v březnu aus "bříza" – die Birke
duben v dubnu aus "dub" – die Eiche
květen v květnu aus "květ" – die Blume
červen v červnu aus "červený" – rot
červenec v červenci aus "červený" – rot
srpen v srpnu aus "srp" – die Sichel
září v září aus "za říje" – während der Brunst
říjen v říjnu aus "říje" – die Brunst
listopad v listopadu aus "list" und "padat" – das Blatt, fallen
prosinec v prosinci der Ursprung ist unklar

Das Datum, das Jahr

Die Frage nach dem Datum ist: Kolikátého je dneska?

1. prvního 13. třináctého první/ledna
2. druhého 14. čtrnáctého druhý/února
3. třetího 15. patnáctého třetí/března
4. čtvrtého 16. šestnáctého čtvrtý/dubna
5. pátého 17. sedmnáctého pátý/května
6. šestého 18. osmnáctého šestý/června
7. sedmého 19. devatenáctého sedmý/července
8. osmého 20. dvacátého osmý/srpna
9. devátého 30. třicátého devátý/září
10. desátého 31. třicátého prvního desátý/října
11. jedenáctého jedenáctý/listopadu
12. dvanáctého dvanáctý/prosince

Zur Bezeichnung der Tage werden die Ordnungszahlwörter im Genitiv Singular verwendet. In demselben Fall sind auch die Monatsnamen.

Das Datum wird in dieser Reihenfolge notiert: der Tag, der Monat, das Jahr. Es gibt zwei Arten es zu lesen, zum Beispiel:
1. 1. 2010 = wir lesen prvního první dva tisíce deset
1. 1. 2010 = wir lesen prvního ledna dva tisíce deset

Nach oben: