Saltar menú

Grammar

Expresión del tiempo

Las horas

Pregunta: Kdy je to? V kolik hodin?

Si quieres preguntar por la hora, di: Kolik je hodin?

Para expresar la hora se puede utilizar

  • sistema de doce horas con las expresiones ráno, dopoledne, večer... etc., para concretar, por ejemplo:
  • sistema de veinticuatro horas, por ejemplo Film je ve 20.15. Esta forma de expresar la hora es típica de los contextos oficiales, por ejemplo en televisión o en la radio, en el aeropuerto, en la estación, etc.
  • la forma checa de expresar la hora, llamada "hora checa", es típica de la lengua hablada. Esta forma de expresar la hora es más común en la lengua hablada:

Forma checa de expresar la hora

ve čtvrt na jednu (dvě, tři...)
v půl jedné (druhé, třetí...)
ve tři čtvrtě na jednu (dvě, tři...)

Después de la expresión čtvrt na y tři čtvrtě na se utiliza el acusativo del numeral básico. Después de la expresión půl se utiliza el numeral ordinal en genitivo.

Partes del día

nominativo singular ¿cuándo?
ráno (5.00–9.00) ráno
dopoledne (9.00–12.00) dopoledne
poledne (12.00) v poledne
odpoledne (12.00–17.00) odpoledne
večer (17.00–23.00) večer
noc (23.00–5.00) v noci

Fíjate que las partes del día, en general, no se utilizan con preposición. Por ejemplo:
Kdy je koncert? – Koncert je dopoledne.
Kdy je diskotéka? – Diskotéka je večer.

Los días de la semana

nominativo singular ¿cuándo? origen de la palabra
pondělí v pondělí de "po neděli" – después del domingo
úterý v úterý del protoeslavo "vtoroj", que significa segundo
středa ve středu de "střed" – centro
čtvrtek ve čtvrtek de "čtvrtý" – cuarto
pátek v pátek de "pátý" – quinto
sobota v sobotu de "sabat" – sabbath, séptimo día de la semana según el calendario judío
neděle v neděli de "nedělat" – no hacer

La preposición v/ve en relación con el tiempo se utiliza con el acusativo.

Recuerda también: víkend – o víkendu.

Los meses

nominativo singular ¿cuándo? origen de la palabra
leden v lednu de "led" – hielo
únor v únoru el origen no está claro
březen v březnu de "bříza" – abedul
duben v dubnu de "dub" – roble
květen v květnu de "květ" – flor
červen v červnu de "červený" – rojo
červenec v červenci de "červený" – rojo
srpen v srpnu de "srp" – hoz
září v září de "za říje" – durante la época de celo
říjen v říjnu de "říje" – época de celo
listopad v listopadu de "list" y "padat" – hoja, caer
prosinec v prosinci el origen no está claro

Fecha, año

La pregunta para la fecha: Kolikátého je dneska?

1. prvního 13. třináctého první/ledna
2. druhého 14. čtrnáctého druhý/února
3. třetího 15. patnáctého třetí/března
4. čtvrtého 16. šestnáctého čtvrtý/dubna
5. pátého 17. sedmnáctého pátý/května
6. šestého 18. osmnáctého šestý/června
7. sedmého 19. devatenáctého sedmý/července
8. osmého 20. dvacátého osmý/srpna
9. devátého 30. třicátého devátý/září
10. desátého 31. třicátého prvního desátý/října
11. jedenáctého jedenáctý/listopadu
12. dvanáctého dvanáctý/prosince

Para nombrar los días se utilizan los numerales ordinales en genitivo singular. Los nombres de los meses también se nombran con el mismo caso.

La fecha se escribe en este orden: día, mes, año. Se puede leer de dos maneras, por ejemplo:
1. 1. 2010 = lo leemos prvního první dva tisíce deset
1. 1. 2010 = lo leemos prvního ledna dva tisíce deset

Arriba