Saltar menú

Grammar

Sustantivos deverbales

Se forman a partir del participio pasivo příčestí trpného (participio pasivo), esto significa a partir de las formas -n- o -t-, con el sufijo :
zlepš-it → zlepšen → zlepšen-í
mýt → myt → myt-í
čístčten → čten-í

Los sustantivos deverbales se pueden crear con la mayoría de verbos.

Tienen estos sufijos:

  • -ání: čekání, přání, poznání - Se forman de los verbos que acaban en -at/-át.
  • -ování: telefonování, opakování - Se forman de los verbos que acaban en -ovat.
  • -ení: zvětšení, mluvení, čtení, vysvětlení - Se forman de los verbos que acaban en -et, -it y de los verbos tipo nést.
  • Los verbos que acaban en -ět tienen el sufijo -ění: vyprávění
    Pero:
    platit – placení, chodit – chození, myslet – myšlení, jezdit – ježdění, zpozdit – zpoždění
  • -tí: pití, mytí, použití - Se forman a partir de los verbos tipo pít y de los verbos que acaban en -nu/-nout.

Un sustantivo deverbal diferencia el aspecto como un verbo:
kupování – koupení
čtení – přečtení

Un sustantivo deverbal no tiene se/si: oblékat se – oblékání
Atención: učení – učení se

Los sustantivos deverbales se forman incluso a partir de verbos que no tienen pasiva, por ejemplo: bolení, stání, sezení, ježdění, spaní.

Los sustantivos deverbales tienen género neutro y se declinan según el modelo náměstí.

Un sustantivo deverbal va seguido de preposición (según el régimen preposicional del verbo original) o va seguido de genitivo:
Čekání na jaro je velmi dlouhé.
Zlepšení zdravotního stavu pacienta bylo překvapivé.

Arriba