Preskočiť menu

Grammar

Slovesá

Prítomný čas

Čeština má iba jeden prítomný čas.

V bežnom hovorenom jazyku sa prítomný čas často používa aj na vyjadrenie budúcnosti. Napríklad: Zítra jsem doma. Co zítra děláš?

Nepravidelné sloveso být

Sloveso být má v prítomnom čase nepravidelné časovanie.

být
kladný tvar záporný tvar
jsem nejsem
ty jsi, v obecnej češtine: (j)seš nejsi, v obecnej češtine: nejseš
on, ona, to je není
my jsme nejsme
vy jste nejste
oni jsou nejsou

Všimnite si výslovnosť: jsem [sem], jsi/jseš [si/seš], je, jsme [sme], jste [ste], jsou [sou].

Typy časovania slovies v prítomnom čase

Všetky české slovesá sa časujú. V prítomnom čase existujú štyri typy časovania:

ty on, ona, to my vy oni
-Á slovesá, napríklad dělat
neurčitok končí na -at + sloveso mít
děl-ám děl-áš děl-á děl-áme děl-áte děl-ají
-Í slovesá, napríklad rozumět
neurčitok končí na -et, -ět, -it + slovesá jíst, spát, stát
rozum-ím rozum-íš rozum-í rozum-íme rozum-íte rozum-í, rozum-ějí**
-OVAT slovesá, napríklad pracovat
neurčitok končí na -ovat
prac-uju, prac/uji** prac-uješ prac-uje prac-ujeme prac-ujete prac-ujou, prac-ují**
-E slovesá, napríklad číst
neurčitok končí na -ít, -ýt, -ét, -íst, -ést, -ást, -ůst*
čt-u čt-eš čt-e čt-eme čt-ete čt-ou

* Pre túto skupinu slovies (ale výnimočne aj pre niektoré ďalšie, napríklad být, stát, vědět...) sú typické zmeny v kmeni.

** Takto označené tvary sú typické pre písaný jazyk.

Pozor: Niektoré české slovesá sú zvratné, napríklad jmenovat se, dát si. Znamená to, že sú sprevádzané zvratným zámenom se alebo si, ktoré sa však pri časovaní nemení, napríklad jmenuju se, jmenuješ se, jmenuje se... atď. Zvratné se a si nemôžu stáť na začiatku vety a vo vete zaujímajú druhú pozíciu (viac tu).

Negácia v prítomnom čase

Keď chcete vytvoriť zápor, pridáte pred sloveso predponu ne-, ktorú píšeme dokopy so slovesom. Napríklad: Já nejsem z Německa, já jsem z Rakouska.

Z tohto pravidla existuje iba jedna jediná výnimka, a tou je záporný tvar 3. osoby j. č. slovesa být: není. Napríklad: To neje není voda, to je víno.

Čeština má dvojitý alebo viacnásobný zápor, napríklad Co nikdy neděláš?

V češtine sa často používa záporná otázka, ktorá plní funkciu zdvorilého návrhu alebo ponuky. Napríklad: Nechceš kávu? Nechceš jít na tenis?

Otázka v prítomnom čase

Ak chcete vytvoriť otázku, len zmeňte intonáciu vety. Všimnite si dva typy intonácie:

Ak je možné na otázku možno odpovedať "áno" alebo "nie", melódia otázky je stúpavá:
To je tvůj kamarád?
Vy jste student?
Ak na otázku nemožno odpovedať "áno" alebo "nie", melódia otázky je stúpavo-klesavá:
Odkud jsi?
Co děláš?

Minulý čas

Pri tvorení minulého času postupujte podľa nasledujúcich krokov:

  1. Od neurčitku slovesa odtrhnite -t a pridajte -l. Tým získate tzv. -l formu ("el forma", činné príčastie minulé), napríklad: být – byl, dělat – dělal, pracovat – pracoval, studovat – studoval, rozumět – rozuměl, hledat – hledal, vědět – věděl, vidět – viděl

    Pozor: Niektoré slovesá (často jednoslabičné a tie, ktoré sú zakončené na -nout) majú nepravidelné -l formy. Táto nepravidelnosť spočíva v:

    • krátenie kmeňovej samohlásky, napríklad být – byl, pít – pil, spát – spal, psát – psal
    • zmena kmeňa slovesa, napríklad číst – četl, chtít – chtěl, jíst – jedl, jít – šel, šla, šli, mít – měl, moct – mohl, umřít – umřel
  2. Zapamätajte si, že -l forma má tvar pre mužský, ženský, stredný rod a pre množné číslo.
    Napríklad sloveso být/i}: byl, byla, bylo, byli*
  3. Rodovo adekvátnu -l formu spojte s tvarom pomocného slovesa být (pozri tabuľku). Všimnite si, že 3. osoba jednotného a množného čísla nemá pomocné sloveso.
jednotné číslo množné číslo
byl/byla/bylo jsem byli* jsme
byl/byla/bylo jsi byli* jste
byl/byla/bylo byli*

Sloveso být je v tejto tabuľke použité ako príklad a môže byť nahradené ktorýmkoľvek iným slovesom.

* V písanej češtine môžete v množnom čísle vidieť nasledujúce koncovky -l foriem: muži byli, banány byly, ženy byly, auta byla. Posledný tvar (auta byla) možno počuť tiež v hovorenej podobe spisovnej češtiny. Tieto koncovky rozlišujú rod, avšak tu kvôli zjednodušeniu používame iba tvar byli.

Vykanie v minulom čase

Pane Nový, byl jste doma? - používame, keď oslovujeme muža
Paní Nová, byla jste doma? - používame, keď oslovujeme ženu
Byli jste doma? - používame, keď oslovujeme viac ľudí

Negácia v minulom čase

Ak chcete vytvoriť záporný tvar, pridajte zápor ne- k plnovýznamovému slovesu. Napríklad:
Nepracovala jsem.
Nebyl jsem tam.

Nikdy však nepridávajte zápor ne- pred pomocné sloveso, napríklad: Byl nejsem tam./Nejsem byl tam.

Všimnite si: Nezabúdajte na dvojitý či viacnásobný zápor v češtine. Nikdy jsem nic nedělal.

Otázka v minulom čase

Ak chcete položiť otázku, len zmeňte intonáciu:

Byl jsi doma? – Ano./Ne.
Co jsi dělal? – Pracoval jsem.

Všimnite si krátku reakciu (bez pomocného slovesa): Byl jsi doma? – Ano, byl.

Zvratné slovesá v minulom čase

V 2. osobe j. č. (ty-forme) môže v bežnom hovorenom jazyku v minulom čase dochádzať ku kontrakcii (sťahovaniu) hlások:
Byl jsi doma? → Byls doma?
Co jsi dělala? → Cos dělala?

K podobnému sťahovaniu dochádza aj v spisovnej češtine u zvratných slovies:
Díval jsi se na televizi? → Díval ses na televizi?

Budúci čas

Na vyjadrenie budúcnosti možno v češtine použiť aj prítomný čas, čo je typické najmä pre bežný hovorený jazyk. Často sa však používajú aj tvary budúceho času. Rôzne slovesá tvoria budúci čas takto:

Budúci čas slovesa být.

budu
budeš
bude
budeme
budete
budou

Budúci čas nedokonavých slovies, napríklad pracovat.*

budu
budeš
bude
budeme
budete
budou

+ neurčitok, napríklad pracovat

Budúci čas slovies pohybu jít, jet a letět.

jít
jet
letět
(já) půjdu
(já) pojedu
(já) poletím

Pozor: půjdu sa často vyslovuje ako [pudu]

Budúci čas dokonavých slovies, napríklad zavolat.
Zavolám do kina. ...

Negácia v budúcom čase

Ak chcete vytvoriť zápor, pridajte pred sloveso predponu ne- (v prípade nedokonavých slovies pred pomocné sloveso):

  • Sloveso být: nebudu, nebudeš, nebude...
  • Nedokonavé slovesá, napríklad pracovat: nebudu pracovat, nebudeš pracovat, nebude pracovat...
  • Slovesá pohybu, napríklad jít: nepůjdu, nepůjdeš, nepůjde...
  • Dokonavé slovesá, napríklad zavolat: nezavolám, nezavoláš, nezavolá...

Otázka v budúcom čase

Ak chcete položiť otázku, len zmeňte intonáciu (viac tu).

Budeš doma? – Ano./Ne.
Co budeš dělat? – Budu pracovat.

Modálne slovesá

Modálne slovesá nemajú význam samy o sebe, ale iba modifikujú význam plnovýznamového slovesa vo vete. Zapamätajte si tieto modálne slovesá:
moct*, (já) můžu
muset, (já) musím
chtít*, (já) chci
smět, (já) smím

* Sloveso chtít má úplne nepravidelné časovanie, ktoré sa musíme naučiť naspamäť: chci, chceš, chce, chceme, chcete, chtějí.

Po modálnych slovesách zvyčajne nasleduje neurčitok, napríklad: Chci pracovat. Můžu pracovat. Musím pracovat.

Po slovese chtít však môže nasledovať aj priamy predmet (v akuzatíve), napríklad Chci nové auto. Chci to.

Modálny význam slovesa mít

Pozor na dva významy slovesa mít, konkrétne a modálne. Porovnajte:

  • konkrétny význam: Máme auto.
  • modálny význam: Nevím, co mám koupit mamince. Omlouvám se, měla jsem ti zavolat dřív.

Modálne slovesá v podmieňovacom spôsobe

Modálne slovesá sa používajú v podmieňovacom spôsobe veľmi často. Vyjadrujú zdvorilosť, návrh, radu, ale aj neistotu. Napríklad:
Chtěl/a bych...
Mohl/a bych...
Měl/a bych...?
Měl/a bys...

Rozkazovací spôsob

Pravidelné tvary rozkazovacieho spôsobu

Na tvorenie pravidelných tvarov rozkazovacieho spôsobu použite sloveso v 3. osobe mn. č.(oni-formu). Najskôr odstráňte koncovku -ou/-ají/-í, tým získate tzv. koreň slova. Potom pridajte koncovky rozkazovacieho spôsobu podľa tabuľky nižšie.

Ak sa koreň slova končí na jednu spoluhlásku, pridajte –, -me, -te, napríklad:

3. os. mn. č. (oni-forma) rozkazovací spôsob (ty) rozkazovací spôsob (my) rozkazovací spôsob (vy)
učit, (oni) uč-í uč! učme! učte!

Ak sa koreň slova končí na dve spoluhlásky, pridajte -i, -eme/-ěme, -ete/ěte, napríklad:

3. os. mn. č. (oni-forma) rozkazovací spôsob (ty) rozkazovací spôsob (my) rozkazovací spôsob (vy)
říct, (oni) řekn-ou řekni! řekněme! řekněte!

Ak sa sloveso končí v 3. os. mn. č. na -ají, pridajte ku koreňu slova -ej, -ejme, -ejte, napríklad:

3. os. mn. č. (oni-forma) rozkazovací spôsob (ty) rozkazovací spôsob (my) rozkazovací spôsob (vy)
dělat, (oni) děl-ají dělej! dělejme! dělejte!

U niektorých -Í slovies (typ rozumět) sa na tvorenie rozkazovacieho spôsobu používa formálna podoba 3. osoby mn. č. Napríklad z dvojice oni rozumí/rozumějí používame na utvorenie rozkazu tvar rozumějí.

Ak sa koreň končí na d, t, n, dochádza k mäkčeniu spoluhlásky, napríklad uklidit – ukliď, vrátit – vrať, zapomenout – zapomeň.

Tvary rozkazovacieho spôsobu pre 1. os. mn. č. (my) nie sú v bežnom hovorenom jazyku príliš časté.

Nepravidelné tvary rozkazovacieho spôsobu

být - buď! buďte!
mít – měj! mějte!
jíst – jez! jezte!
koupit – kup! kupte!
mít – měj! mějte!
přijít – přijď! přijďte!
sníst – sněz! snězte!
hrát – hraj! i hrej! hrajte! i hrejte!

Pozor: Sloveso jít má rozkazovací spôsob jdi! jděte!, ale aj běž! běžte!

Zapamätajte si: Pojď sem! Pojďte sem!

Negatívny rozkazovací spôsob

Záporný rozkazovací spôsob sa tvorí takmer výlučne od nedokonavých slovies. Napríklad:

Neurčitok nedok./dok. Rozkazovací spôsob nedok./dok. Negatívny rozkazovací spôsob
psát/napsat piš!/napiš! nepiš! nepište!
brát/vzít ber!/vezmi! neber! neberte!
dávat/dát dávej!/dej! nedávej! nedávejte!
prohlížet (si)/prohlédnout (si) prohlížej (si!)/prodhlédni (si)! neprohlížej (si)!

Pamätajte:
jít, chodit, přijít – nechoď! nechoďte!
jet, jezdit, přijet – nejezdi! nejezděte!

Pozor na výnimku: zapomínat/zapomenout: nezapomínej! nezapomínejte!, ale aj: nezapomeň! nezapomeňte!

Podmieňovací spôsob

Na tvorenie podmieňovacieho spôsobu používame rovnakú -l formu (odborne sa jej hovorí príčastie minulé) ako v minulom čase, napríklad byl, měl, chtěl, mohl atď. Pridávame len iné pomocné tvary.

-l forma (činné príčastie minulé) akéhokoľvek slovesa pomocný tvar podmieňovacieho spôsobu
byl/byla/bylo bych1
ty byl/byla/bylo bys
on byl/byla/bylo by
my byli2 bychom/bysme3
vy byli byste
oni byli by

1 Rovnako ako pomocné slovesá v minulom čase, aj výrazy bych, bys, by, bychom/bysme, byste, by stoja na druhej pozícii vo vete. Viac o druhej pozícii vo vete nájdete tu.

2 V písanej češtine môžete v množnom čísle vidieť nasledujúce koncovky -l foriem: byli by (muži), byly by (banány), byly by (ženy), byla by (auta). Posledný tvar (stredný rod) môžeme tiež počuť v hovorenej podobe spisovnej češtiny. Tieto koncovky rozlišujú rod. Na úrovniach A1 a A2 však kvôli zjednodušeniu používame iba tvar byli.

3 Výraz bychom je typický pre spisovnú češtinu, výraz bysme sa používa v bežnom hovorenom jazyku. V súčasnej dobe sa v já-forme (1. osoba j. č.) objavuje tvar bysem, v ty-forme (2. osoba j. č.) tvar bysi.

Formálne oslovenie (vykanie) v podmieňovacom spôsobe

Byl byste tak hodný? - používame, keď oslovujeme muža
Byla byste tak hodná? - používame, keď oslovujeme ženu

Zvratné slovesá v podmieňovacom spôsobe

U zvratných slovies dochádza v 2. osobe j. č. (ty-forme) k presunu koncového -s k zvratnému zámenu, napríklad: Dal bys si čaj? → Dal by sis čaj?

Podmienkové vety ("kdyby-vety")

Nasledujúca tabuľka znázorňuje stavbu podmienkových "kdyby-viet". Činné príčastie minulé (-l forma) slovesa být sa tu používa len ako príklad. Podobne funguje každé iné sloveso.

Veta 1 Veta 2
podmieňovací pomocný tvar ({i}kdybych...{/i}) -l forma slovesa -l forma slovesa podmieňovací pomocný tvar ({i}bych...{/i})
kdybych byl/byla/bylo byl/byla/bylo bych
ty kdybys byl/byla/bylo byl/byla/bylo bys
on, ona, to kdyby byl/byla/bylo , byl/byla/bylo by
my kdybychom/kdybysme byli byli bychom/bysme
vy kdybyste byli byli byste
oni kdyby byli byli by

Porovnajte poradie viet v otázke. Možné sú oba varianty:
Kdybyste vyhráli milion, co byste dělali?
Co byste dělali, kdybyste vyhráli milion?

Podmienkové "aby-vety" (účelové a predmetové)

Spojka ABY = A + BY prijíma BY z podmieňovacieho spôsobu, a preto sa mení podľa osoby a čísla.

jednotné číslo množné číslo
abych měl/-a, abych se učil/-a my abychom měli/-y, abychom se učili/-y
ty abys měl/-a, aby ses učil/-a vy abyste měli/-y, abyste se učili/-y
on, ona, ono aby měl/-a, aby se učil/-a oni, ony, ona aby měl/-a/-o, aby se učil/-a/-o

U zvratných slovies je v 2. os. j. č. aby ses / aby sis: umýt si → aby sis umyl

Vo vete s "abych, abys..." má sloveso vždy tvar podmieňovacieho spôsobu: a + by + -l forma, to znamená, že v tejto vete je rovnaký tvar pre všetky časy slovesa:

Čas prítomný:
Přichází, aby se poradil.
Čas minulý:
Přišel, aby se poradil.
Čas budúci:
Přijde, aby se poradil.

Použitie:

  • Prečo? → Účel:
    Obléknu se, aby mi nebyla zima. (Obléknu se, protože nechci cítit zimu.)
    Nezapomeň se objednat, abys nemusel dlouho čekat.
  • Čo? O čo? Na čo? → Predmet:
    Přáli jsme si, aby se maminka brzy uzdravila.
    Dovolte, abych se představil.
    Profesor požádal studenty, aby si příklad zapsali.
    Myslel na to, aby poslal včas zprávu.
  • V súvetiach, kde ABY-veta zastupuje predmet, je v hlavnej vete často sloveso, ktoré vyjadruje želanie, chcenie, radu, žiadosť: přát si, chtít, radit/poradit, žádat/požádat.
  • Ako? → Účinok:
    Musím studovat češtinu tak, aby se dorozuměl v nemocnici.

Konštrukcie typu:

Je/nie je možné, aby...
Není možné, abychom chodili stále pozdě.
Je/nie je potrebné, aby...
Je třeba, aby lékaři prováděli preventivní prohlídky.
Je/nie je nutné/nevyhnutné, aby...
Není nutné, abyste byl operován.
Je/nie je dôležité, aby...
Je důležité, abyste tomu rozuměli.
Je (už) čas, aby....
Je už čas, abyste přednesli svůj návrh.

Vety s ABY môžeme niekedy vyjadriť aj neurčitkom:
Přijde, aby se poradil. Přijde se poradit.
Je nutné, abyste tomu dobře rozuměli. Je nutné tomu dobře rozumět.

Nedokonavé a dokonavé slovesá

Väčšina českých slovies "žije v páre", to znamená, že majú nedokonavý a dokonavý vid, napríklad dělat/udělat. Vid je slovesná kategórie, prostredníctvom ktorej sloveso vyjadruje dej alebo činnosť z hľadiska ukončenia či neukončenia, opakovania alebo jednorazovej činnosti.

Nedokonavé slovesá vyjadrujú dej ako proces. Tieto slovesá vyjadrujú neohraničený, neukončený alebo opakovaný dej. Majú minulý, prítomný a budúci čas.

Dokonavé slovesá vyjadrujú výsledok deja alebo dej v určitom konkrétnom momente, napríklad na jeho začiatku alebo konci. Dokonavé slovesá netvoria prítomný čas, majú iba minulý a budúci čas. Pozor: Tvary dokonavých slovies, ktoré vyzerajú ako tvary prítomného času, vyjadrujú budúcnosť, napríklad: Zaplatím. Sejdeme se v 6 hodin. Zavolám ti/vám.

Niektoré slovesá nemajú svoj dokonavý náprotivok, napríklad modálne slovesá (chtít, moct, muset) alebo slovesá vyjadrujúce stav (být, spát, stát).

Zvratné slovesá všeobecne

Zvratné slovesá sú vždy sprevádzané zvratným se alebo si, ktoré pri časovaní ostávajú rovnaké, nemenia tvar. Se a si nemôžu stáť na začiatku vety, ale stoja na druhej logickej pozícii vo vete (viac tu).

Neoddeliteľné se/si

Se a si tu nemajú žiadny špecifický význam, sú len neoddeliteľnou časťou slovesa, napríklad jmenovat se, smát se, stěžovat si, starat se o.

Oddeliteľné se/si

Se a si tu majú určitý význam.

  • se – sa, si – si, napríklad:
    mýt se, oblékat se, připravovat se
    mýt si ruce, oblékat si svetr, připravovat si lekci
  • se, si – jeden druhého, navzájom, napríklad:
    mít se rádi, povídat si

Zvratné se používame tiež pri tvorbe zvratného trpného rodu.

Trpný rod

V češtine existujú dva typy trpného rodu:

  1. zvratný trpný rod, napríklad dělá se, vaří se, připravuje se
  2. opisný trpný rod, napríklad je dělán, je vařen, je připravován

Zvratný trpný rod

Tvary zvratného trpného rodu tvoríme pomocou slovesa v 3. osobe jednotného alebo množného čísla a zámena se. Používajú sa v týchto významoch:

  1. Zvratný trpný rod s podmetom
    Kniha se čte dobře.
    Oběd se jí v poledne.
    Písničky se zpívají.
  2. Zvratný trpný rod bez podmetu (tu sa používajú iba slovesá v 3. osobe jednotného čísla). Tieto vety majú všeobecnú pôsobnosť.
    Čte se hodně. = Lidé hodně čtou.
    Jí se v obvykle poledne. = Lidé jí obvykle v poledne.
    Říká se, že je inflace. = Lidé říkají, že je inflace.

Opisný trpný rod

Tvorí sa z trpného príčastia (n-ového a t-ového) plnovýznamového slovesa a z príslušných tvarov pomocného slovesa být. Napríklad u slovesa operovat má neurčitok v trpnom rode tvar být operován, -a, -o, operován-i, -y, -a; prítomný/budúci/minulý čas: pacient je/bude/byl operován, pacientka je/bude/byla operována, dítě je/bude/bylo operováno, pacienti byli jsou/budou/byli operováni, ženy byly jsou/budou/byly operovány atď.

Trpné príčastie tvoríme príponami -n (-en) a -t:

  1. slovesá na -at, -ovat:
    zvát → zván
    dělat → dělán
    opakovat → opakován
    milovat → milován
  2. slovesá na -et, -it:
    vracet → vracen
    zvolit → zvolen

    Tiež: číst → čten
  3. slovesá na -nu, -nout:
    rozhodnout → rozhodnut
    prohlédnout → prohlédnut

    Tiež: vypít → vypit, umýt → umyt
    Pozor:
    platit → placen, vrátit → vrácen
    uklidit → uklizen, obsadit → obsazen
    zjistit → zjištěn
    přijmout → přijat

V pasívnej vete sa pôvodne predmet v akuzatíve stáva podmetom vety. Sloveso má tvar trpného rodu a zhoduje sa s novým podmetom. Ak potrebujeme vyjadriť podmet aktívnej vety, tzn. pôvodcu deja, je toto podstatné meno v inštrumentáli.

Lékař čte zprávu. Zpráva je čtena. Zpráva je čtena lékařem.
Fyzioterapeut zahájil léčbu. Léčba byla zahájena. Léčba byla zahájena fyzioterapeutem.
Pacient si koupí léky v lékárně. Léky budou koupeny v lékárně. Léky budou koupeny v lékárně pacientem.

Trpné príčastie vyjadruje rod (M, Ž, S) a číslo (jednotné, množné):

jednotné číslo množné číslo
Ma, Mi pozván
léčen
pozváni
léčeny
F pozvána
léčena
pozvány
léčeny
N pozváno
léčeno
pozvána
léčena

Časovanie zloženého trpného rodu

M F N
jednotné číslo jsem, budu, byl, -a jsem pozván pozvána
jsi, budeš, byl, -a jsi pozván pozvána
je, bude, byl, -a, -o pozván pozvána pozváno
množné číslo jsme, budeme, byli, -y jsme pozváni pozvány
jste, budete, byli, -y jste pozváni pozvány
jsou, budou, byli, -y, -a pozváni pozvány pozvána

Formálne oslovenie:
jste pozván/a, budete pozván/a, byl/a jste pozván/a

Základné slovesá pohybu

V češtine existujú dva druhy základných slovies pohybu.

"Dlhé" (nedeterminované) slovesá pohybu

"Dlhé" (nedeterminované) slovesá pohybu chodit, jezdit a llétat vyjadrujú opakujúci sa pohyb alebo pohyb sám o sebe, bez konkrétneho cieľa.

"Dlhé" (nedeterminované) slovesá pohybu
neurčitok prítomný čas ({i}já{/i}) minulý čas ({i}já{/i}) budúci čas ({i}já{/i})
chodit chodím chodil jsem budu chodit
jezdit jezdím jezdil jsem budu jezdit
létat létám létal jsem budu létat

"Krátke" (determinované) slovesá pohybu

"Krátke" (determinované) slovesá pohybu jít, jet a letět vyjadrujú pohyb v konkrétnom okamihu a s konkrétnym cieľom.

"Krátke" (determinované) slovesá pohybu
neurčitok prítomný čas ({i}já{/i}) minulý čas ({i}já{/i}) budúci čas ({i}já{/i})
jít jdu šel/šla jsem půjdu
jet jedu jel jsem pojedu
letět letím letěl jsem poletím

Pozor: "Dlhé" aj "krátke" slovesá pohybu sú nedokonavé.

"Krátke" slovesá pohybu s predponami

"Krátke" slovesá pohybu jít, jet a letět sa môžu spájať s predponami, ktoré menia ich význam. Všimnite si sloveso jet, ktoré je tu použité ako príklad:

při- přijet
od- odjet
do- dojet
jet + s- = sjet
v- vjet
vy- vyjet
ob- objet

Pozor: Slovesá přijet, odjet, dojet... sú dokonavé. Viac o nedokonavých/dokonavých slovesách tu.

Nahor